varhany aktuality

Velká Bystřice:

Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Velké Bystřici:

Velkobystřický farní kostel byl postaven uprostřed města na malé vyvýšenině vypínající se nad říčkou Vrtůvkou. Kolem větší části areálu kostela se doposud nachází ohradní zeď z lomového kamene pokrytá břidlicí, která ohraničovala bývalý hřbitov.

Jedná se o jednolodní v jádru gotický kostel, postupně přestavovaný v 16. až 18. století do dnešní barokní podoby.

První zmínky o existenci kostela pocházejí z roku 1283, kdy je uváděn rovněž i jeho první rektor Jindřich Hluza. Z gotické doby se zachovalo polygonálně uzavřené kněžiště s křížovou klenbou a svorníky, k němu přiléhá sakristie, rovněž v gotickém slohu s žebrovou klenbou. Na venkovní straně jsou doposud patrné zbytky velkých gotických oken s kružbou, jenž byly zazděny v době barokní přestavby a nahrazeny dvěma menšími, oválnými okny.

Kostelní loď byla postupně budována od 16. do 18. století. V letech 1676-1680 byla k lodi přistavěna třípodlažní hranolová věž se šnekovým schodištěm a malá věžička nad kněžištěm. Věž v této době byla podle dochovaných zpráv bez báně a hodin, tzv. hanáckého typu a kopulou byla opatřena až v letech 1768-1769, kdy současně s ní došlo k pořízení hodin s třemi ciferníky. Ve velké věži se dnes nachází celkem 6 zvonů, z nichž nejstarší pochází z roku 1499 a největší z roku 1699, jeden malý zvon z 19. století je pověšen na malé věžičce.

Pod kostelem se nachází krypta, v níž jsou pochováni někdejší majitelé zdejšího panství. Na ně zvláště odkazuje torzo pozdě gotického náhrobku majitelky zdejšího panství Elišky z Hradčan a renesanční náhrobek Karla Herborta z Fulštejna pocházející z roku 1558.

V 18. stol. prošel chrám dalšími významnými změnami. Byl vybudován barokní hlavní oltář z umělého mramoru a dřevěným svatostánkem. Sochy za oltářem znázorňují Boha Stvořitele a Ducha svatého uprostřed andělů. Níže po bocích jsou umístěny sochy patronů kostela sv. Jana Křtitele a sv. Bartoloměje. Uprostřed ve výklenku se nachází socha Božského Srdce Páně z přelomu 19. a 20. stol. Mezi nejvzácnější památky patří malý oltářní obraz znázorňující Stětí sv. Jana Křtitele, který v roce 1753 namaloval významný olomoucký malíř Jan Kryštof Handke. Z roku 1792 pocházejí varhany, jejichž vnitřní stroj byl pro nevyhovující stav nahrazen novým v roce 1908 a v roce 1937 rozšířen firmou Jan Tuček z Kutné Hory, současně došlo k úpravám a rozšíření jejich původní barokní skříně. Varhany mají dva manuály a18 rejstříků. Před kostelem se nachází socha sv. Bartoloměje od sochaře Michaela Scherhaufa z roku 1744 a litinový kříž jetelovitého tvaru s tělem Krista na kamenném podstavci a s reliéfem Panny Marie Bolestné pocházející z roku 1847. Patrně nejstarší památkou nalézající se v prostorách kostela je masivní mramorová románská křtitelnice s pískovcovým podstavcem, nad níž je zavěšeno barokní filigránské sousoší, znázorňující křest Pána Ježíše v řece Jordán.

Dalšími proměnami prošel kostel v polovině19. stol, kdy byla v roce 1857 přistavěna k jižní straně presbytáře oratoř, tzv. Přáslavská kaple s novým kůrem k němuž vede z malé předsíně kryté schodiště. Původní dřevěnou kazatelnu nahradila pseudobarokní z umělého mramoru a byly pořízeny nové boční oltáře pro něž byly namalovány malířem Janem Hawelkou v roce 1856 dva nové obrazy, znázorňující sv. Annu s Pannou Marií a sv. Barboru. Na oltářích byly umístěny sochy sv. Cyrila, sv. Metoděje a na protější straně sv. Petra a sv. Pavla. Současně byl definitivně zrušen starý hřbitov nacházející v okolí kostela, který byl od roku 1805 postupně nahrazován hřbitovem novým, jak jej známe dnes. Z přelomu 19. a 20. století pocházejí sochy sv. Josefa s Ježíškem a sv. Anny s Pannou Marií, zhotovené v sochařské dílně Ferdinand Stuflesser-St.Ulrich v Tyrolsku.

K dalším změnám docházelo po celou dobu minulého století. Z roku 1905 pochází křížová cesta. V roce 1908 byly pořízeny nové hodiny, které byly v 80. letech nahrazeny elektrickým strojem. V předsíni kostela je umístěna socha Piety z bývalého oltáře Božího hrobu v Přáslavské kapli od sochaře Antonína Berky ze Zábřehu, pořízená v roce 1947. V roce 1975 byly odlity dva nové zvony - Václav a Ludmila o váze 600 kg a 300 kg, vybavené již elektrickým pohonem. Téhož roku byl ke kostelu umístěn barokní kříž z bývalého cukrovaru, který byl v roce 1999 nákladem obce nově restaurován a znovu přemístěn na důstojnější a viditelnější místo.

K posledním velkým opravám kostela došlo v roce 1971, kdy byl celý chrámový prostor upraven v rámci nových liturgických předpisů, postavena nová sakristie a zvětšen hlavní kůr. Starý misijní kříž ve výklenku pod schodištěm na tzv. Přáslavský kůr byl nahrazen umělou jeskyní a v ní umístěna socha Panny Marie Lurdské. Rovněž tak ve druhé polovině 80. a na počátku 90. let je pokračováno v opravách. Kostel byl nově omítnut a natřen, vnitřek barevně vymalován, střecha a věže pokryty měděným plechem, v kněžišti položena mramorová podlaha, postaven mramorový ambon a upraven svatostánek.

Patrocinium kostela se slaví 29.srpna

Navštivte také...
Pizzerie Pizzerie Charita
Design & Code Michal Goldscheid 2011 ©